page |
[nf] (o-c) pâdje, (e) pådje |
G100 |
paiement |
[nm] (o-c) payemint, (e) påyemint, (c) payadje, (o) payâdje, (e) payèdje |
G100 |
paillasse |
[nf] payasse |
G100 |
paille |
[nf] strin [nm] |
G100 |
pain |
[nm] (o-c) pwin, (e) pan |
G100 |
paire |
[nf] (c) paîre, (e) pére, (o) père ; v. couple |
G100 |
paisible |
[adj] (o-c) paujêre, (e) påhûle |
G100 |
paître |
[v] (c) pache, (e) pahe, (o) tchampyî |
G100 |
paix |
[nf] (e) påy, (o) pés, (c) paîs |
G100 |
palais |
[nm] (c) palaîs, (o) palés, (e) palå |
G100 |
panaris |
[nm] (o-c) blanc-dwèt, (e) blanc-deût, (c) parfi |
G100 |
panier |
[nm] tchèna, (e) bansetê, (c) bansetia, (o) kèrtin, (e-c) bodèt |
G100 |
panse |
[nf] panse |
G100 |
panser |
[v] bindeler, (e-c) médyî |
G100 |
pantalon |
[nm] marone [nf], (e) cou-d’-tchåsse, (e-c) pantalon |
G100 |
pantoufle |
[nf] pantoufe |
G100 |
paon |
[nm] (o-c) pawon, (e) påwe [nf] |
G100 |
papier |
[nm] papî |
G100 |
papillon |
[nm] (o) palvole [nf], papouyète [nf], (e) påvion, (c) pawion, papilion |
G100 |
pâquerette |
[nf] (e-c) pitite marguèrite, (o) pètite marguèrite, (e) magriyète, (o) magrite |
G100 |
Pâques |
[nf] (e) Påke, (o) Pâke, (c) Pauke |
G100 |
par |
[prép] 1 (o-c) pa, (e) po, (e-c) di, (o) pô (e-c) 2 di introduit l’agent (surtout animé) d’un verbe passif: (c) l’étant a stî barboté di s’pa; (e) l’èfant a stu barboté di s’ pére; (o) pau introduit l’agent animé d’un verbe passif: il a sti vu pau champète, paus-èfants, pauzès djins |
G100 |
paraître |
[v] parète ; v. sembler |
G100 |
paralysie |
[nf] (e) parålisèye, (c) paralisîye |
G100 |
parapluie |
[nm] (o-c) parapwî, (c) parapli, (e) paraplu |
G100 |
parce |
[conj] _ que : pace qui |
G100 |
pardessus |
[nm] paletot, (o-c) pârdèssus, (e) pardèssus |
G100 |
pardon |
[nm] (o-c) pârdon, (e) pardon |
G100 |
pareil, le |
[adj] parèy, e, (c) sifaît, e,(e) s(i)fêt, e, insi (adv. utilisé comme adj.): une voiture pareille: ène /ine/one vwètûre insi ; v. tel |
G100 |
parent |
[nm] parint |
G100 |
paresse |
[nf] (o-c) nawerîye, (e) nawerèye, (o) faderîye, fènèyandîje |
G100 |
paresseux, euse |
[adj] naw, (o) fènèyant, e, lache |
G100 |
parfois |
[adv] (o-c) pacôps, afîye, (o) télcôp, (e) télefèye, (o-c) (di) tènawète |
G100 |
parier |
[v] wadjî, (o) gadjî |
G100 |
parking |
[nm] pârking’ , (c) pârkadje, (o) parkâdje, (e) parkèdje (néol.) |
G100 |
parler |
[v] (e) djâser, (c) causer, (o) d(è)viser, (e) pårler, (o) pârler, (c) paurler |
G100 |
parmi |
[prép] inte, (o-c) dins, (e) d(i)vins, (o-c) avau, (e) avå |
G100 |
paroisse |
[nf] (c) parotche, (e) porotche, (o) parwèsse |
G100 |
parole |
[nf] d(i)vise, (o) d(è)vise |
G100 |
parrain |
[nm] (o-c) pârin, (e) pårin |
G100 |
parsemer |
[v] (c) cossèmer, (e) k(i)ssèmer, (o) pârsèmer |
G100 |
part |
[loc] nulle _ : (e) nole påt, (c) nule paut, (o) nule part, nule vârt |
G100 |
part |
[loc] quelque _ : (e) ine sawice, (c) one sawouce, one sadju, (o) ène sadju, (c) quéke paut, (e) quéke påt |
G100 |
part |
[nf] (e) pårt, (o) part, (c) paurt |
G100 |
partager |
[v] (e) parti, (c) paurti, (o) pârtadjî, (c) paurtadjî, (e) pårtèdjî |
G100 |
parti |
[loc] prendre _ : (c) prinde pârti, (e) prinde pårti, (o) bouter avè |
G100 |
partial |
[adj] (c) parciâl, e, (e) parciål, e |
G100 |
partie |
[nf] (o-c) pârtîye, (e) pårtèye ; v. part |
G100 |
partir |
[v] (e-c) ènn’ aler, (o) èdaler, (o) pârti, (c) paurti ;v. s’en aller |
G100 |
partout |
[adv] (e-c) tot costé, (o) pa tous costès, (e) tot-avå, (c) tot-avau |
G100 |
parvenir |
[v] (o-e) aveni, (c) avenu, (e) parvini, (c) pârvinu, (o) pârvèni |
G100 |
pas |
[nm] pas ; v. enjambée |
G100 |
passage |
[nm] (c) passadje, (o) passâdje, (e) passèdje |
G100 |
passé |
[nm] vî timps, (e-c) passé |
G100 |
passeport |
[nm] passepôrt |
G100 |
passer |
[expr] _ le temps: passer l’ timps, (e-c) touwer l’ timps, (o) tuwer l’ timps se _ de : fé sins, (e-c) si passer di, (o) s’ passer di |
G100 |
passer |
[v] passer |
G100 |
patauger |
[v] (o) pètachî, (c) gaudrouyî, (e) wayî |
G100 |
pâte |
[nf] (o-c) pausse, (e) påsse |
G100 |
patience |
[nf] pacyince |
G100 |
patrie |
[nf] (o-c) patrîye, (e) patrèye |
G100 |
patron |
[nm] patron |
G100 |
patte |
[nf] pate |
G100 |
pâture |
[nf] (pré) (o-c) pature, (c) pachis [nm], (o) pachîs [nm], (e) pahis’ [nm], (e) wêde, (e) wêdèdje [nm] |
G100 |
paupière |
[nf] (e) påpîre, (c) paupêre, (o) paupière |
G100 |
pauvre |
[adj] pôve |
G100 |
pavé |
[nm] (c-e) pavé, (o-c) pavè |
G100 |
payer |
[v] payî |
G100 |
pays |
[nm] payis, (e) payîs |
G100 |
peau |
[nf] (o-c) pia, (e) pê, (o) basane |
G100 |
péché |
[nm] (o-c) pètchi, (e) pètchî |
G100 |
pêche 1 |
[nf] (action de pêcher) (o-c) pèche, (e) pèhe |
G100 |
pêche 2 |
[nf] (fruit) pèche, (e) pîhe |
G100 |
pêcher 1 |
[nm] (arbre fruitier) (c) pètchî, (o-c) pèchî, (e) pîhî |
G100 |
pêcher 2 |
[v] (prendre du poisson) (o-c) pèchî, (e) pèhî |
G100 |
pêcheur, euse |
[n] (o-c) pècheû, se, (e) pèheû, se |
G100 |
pédant, e |
[adj-n] (e) pédant, e, (c) pèle-chochin [n], (o) sint-mwés [n] |
G100 |
peigner |
[v] pingnî, (o) discoumeler ses tch’vias ; v. démêler |
G100 |
peindre |
[v] (e) ponde, (e-c) mète è coleûr, (o) mète à / è couleûr, (c) pinturer |
G100 |
peine |
[nf] (c) pwin.ne, (o) pwène, (e) pon.ne ; v. difficulté, mal |
G100 |
peiner |
[v] (causer du chagrin) (c) fé dè l’ pwin.ne, (o) fé d’ èl pwène, (e) fé dè l’ pon.ne |
G100 |
peintre |
[n] (o-c) pinte, (e) pondeû, se |
G100 |
pelle |
[nf] (o) scoupe, palot [nm], (c) chipe, (e) truvèle |
G100 |
pelouse |
[nf] (o-c) r(i)mouye, (o) ramouye, (e) pèloûse ; v. herbe, gazon |
G100 |
pelure |
[nf] (o-c) pèlake, (e) pèlote, (o) pèlate |
G100 |
pencher |
[v] (o-e) clintchî, (o-c) clincî, (o) bikî |
G100 |
pendant |
[prép] 1 pendant : (o) du, d’ èl : pendant trois jours: trwès djoùs t-au lon, à ‘l chûte, d’asto (c) do, dè l’ : au matin: do matin; pendant la journée: dè l’ djoûrnéye; pendant trois jours: trwès djoûs è rote, (e) so, dè l’: pendant la matinée: so l’ å-matin; pendant la journée: dè l’ djoûrnéye 2 pendant que [conj]: timps qui, (e-c) dismètant qui, (o) dèsmètant qui, (e) tot fant qui, tot-èstant qui, (c) su l’ timps, do timps qui, (e) so l’ timps, dè timps qui, (o) tèrmètant qui |
G100 |
pendre |
[v] pinde |
G100 |
pénétrer |
[v] (e-c) moussî, (o) muchî, (o-e) brokî, (c) broker |
G100 |
péniche |
[nf] 1 (e) ponton [nm], 2 (de Sambre) (c) sambrwèsî, 3 (de Meuse) (c) moûsî [nm]; v. bateau |
G100 |
pensée |
[nf] (o-c) pinséye, (e) pinsêye |
G100 |
penser |
[v] pinser, sondjî, (e-c) tûser |
G100 |
pente |
[nf] (e-c) pinte, (c) pindis’ [nm], (e) pindêye, (o) pindant [nm], (c) d(i)chindéye, (e) d(i)hindêye, (o) diskinte |
G100 |
Pentecôte |
[nf] (c) Cinqwème, (e) Céqwème, (c) Pintecosse, (o) Pintecousse |
G100 |
perce-oreille |
[nm] (c) mousse-è-l’orèye, (o) bièsse-à-z-orèyes, (c) bièsse-aus-orèyes |
G100 |
percer |
[v] trawer, (o-e) pèrcer, (c) pêrcer |
G100 |
percevoir |
[v] (saisir par un des sens) (e) pèrçûre ; v. toucher, recevoir |
G100 |
perche |
[nf] (o-c) pièce, (e) pîce, (o-c) bârdache, (e) bardahe |
G100 |
perche |
[nf] (poisson) (c) piètche, (e) pîtche, (o) pèrte [nm] |
G100 |
percher (se) |
[v] (e-c) si mète à djok, (o) s’ mète à djok, (e) s’ apîceter, (o) s’ mète à pièce, (e) si mète à pîce |
G100 |
perdre |
[v] piède |
G100 |
perdrix |
[nf] piètris, (o) pèrtris |
G100 |
père |
[nm] pére, (o-c) (po)pa |
G100 |
périr |
[v] pèri |
G100 |
perle |
[nf] pièle [nm] |
G100 |
permettre |
[v] pèrmète |
G100 |
permission |
[nf] pèrmission |
G100 |
perplexe |
[adj] (e) so dotance, (o-c) rèyus’, sse (c) être _ : (c) ni sawè qwè pinser |
G100 |
persil |
[nm] (c) pêrzin, (e) pièrzin, (o) pèrsin |
G100 |
persister |
[v] (c) s’ ètièster, (o) s’ atièster, (c) ni nin ployî, (o) n’ nén ployî, (e) pèrzister |
G100 |
personne |
1 [nf] djin, (o-e) pèrsone (c) pèrson.ne ; v. quelqu’un 2 [pron] (c) nèlu, (o) nulu, (e) nolu, (e) nouk, (c) nuk, (o) pèrsone, (c) pèrson.ne ; v. quelqu’un |
G100 |
perspicace |
[adj] (e) sûti, èye, (o-c) subtil, e, (c) avizant, e, (c) qui v(w)èt clér, (o) qui wèt clér |
G100 |
perte |
[nf] piète |
G100 |
pervenche |
[nf] (o) paukî d’ ayes [nm], (c) fleûr di mwârt, (c) paukî d’ pucèle [nm], (e) pèrvintche |
G100 |
peser |
[v] pèser |
G100 |
péter |
[v] vèssî, prouter |
G100 |
petit, e |
[adj] (e-c) p(i)tit, e, (o) p(è)tit, e |
G100 |
petite-fille |
[nf] (e-c) p(i)tite-fèye, (o) p(è)tite-fîye |
G100 |
petit-fils |
[nm] (e-c) p(i)tit-fis, (o) p(è)tit-fis, p(è)tit-gârçon |
G100 |
pétrir |
[v] (e-c) prusti, (o) prèsti |
G100 |
peu |
[adv] pô, (e-c) wêre, (o) wére |
G100 |
peuple |
[nm] peûpe |
G100 |
peuplier |
[nm] (o-c) pouplî, (e-c) plope |
G100 |
peur |
[nf] (o-c) peû, (e) pawou, sogne |
G100 |
peureux, se |
[adj] couyon, e, (o-c) chitaud, e, (e) hitåd, e |
G100 |
peut-être |
[adv] (e) mutwè, (c) quékefîye, (o) p(u)tète, (e) télefèyes |
G100 |
pharmacie |
[nf] (o-c) fârmacerîye, (e) farmacerèye |
G100 |
pharmacien, ne |
[n] farmacyin, iène, (c) apoticaîre, (o) apotikére, (e) apoticåre |
G100 |
pharynx |
[nm] (e) djèrson |
G100 |
photo |
[nf] foto ; v. portrait |
G100 |
physionomie |
[nf] fisionomîye, (o) filosomîye ; v. mine |
G100 |
pie |
[nf] (o-c) agace, (e) aguèce |
G100 |
pièce |
[nf] 1 (de tissu) (c) pîce, (e) pèce, (o) pièce 2 (de théâtre) (o-c) pîce, (e) pièce, (o) pièce 3 (de monnaie) (o-c) pîce, (e) pèce 4 (de maison) (o-c) place, (e) plèce |
G100 |
pied |
[nm] pîd |
G100 |
piège |
[nm] cèp’, (o) r’cèp’, (o-c) trape [nf], (e-c) atrape [nf] |
G100 |
pierre |
[nf] pîre |
G100 |
pieu |
[nm] pikèt, (e) på, (c) pau, (o) pî |
G100 |
pigeon |
[nm] (e-c) colon, (o) coulon, (o-c) pidjon |
G100 |
pilier |
[nm] pilé, pilasse [nf] |
G100 |
pince |
[nf] picète, (o-c) pince |
G100 |
pincer |
[v] picî, (o) straper |
G100 |
pinson |
[nm] pinson |
G100 |
pipe |
[nf] (o-c) pupe, (e) pîpe |
G100 |
piquer |
[v] (c-e) piker, (o) pikî, (e) ponde |
G100 |
pire |
[adv] pîre |
G100 |
pirouette |
[nf] (c) pirwitche, (e) pirwète |
G100 |
pis |
[adv] (e-c) pés, (o-c) pîre |
G100 |
pissenlit |
[nm] (o-c) pichoulit, (e) pihå-è-lét, (o-c) chicoréye [nf], (e) (såvadje) cécorêye [nf] |
G100 |
pitié |
[nf] avoir _ : (c) si fé mau d’ one saquî, (e) si fé må d’ ine saquî, (o) awè pitié ; v. s’apitoyer |
G100 |
pivoine |
[nf] piyaune |
G100 |
place |
[nf] (o-c) place, (e) plèce |
G100 |
plafond |
[nm] plafond |
G100 |
plaindre (se) |
[v] (e-c) si plinde, (o) s’ plinde ; v. se lamenter |
G100 |
plaisanter |
[v] baleter, couyoner, (e) taper ‘ne couyonåde |
G100 |
plaisanterie |
[nf] (o-c) couyonâde, (e) couyonåde, (o-c) praute, (e) riyote(rèye), baletèdje [nm] |
G100 |
plaisir |
[nm] (c) plaîji, (o) pléji, (e) plêsîr, (o) bon timps |
G100 |
plan |
[nm] 1 (dessin) plan 2 (surface plane) (c) plane [nf], (e) planeûre [nf] |
G100 |
planche |
[nf] plantche |
G100 |
plancher |
[nm] plantchî |
G100 |
plante |
[nf] plante |
G100 |
planter |
[v] planter |
G100 |
plat |
[nm] plat |
G100 |
plat, e |
[adj] plat, e |
G100 |
platane |
[nm] (o-c) plane, (e) plène (ou érable champêtre) |
G100 |
plateau |
[nm] (plat) (o-c) platia, (e) platê |
G100 |
plâtre |
[nm] (o-c) plâte, (e) plåte |
G100 |
plein, e |
[adj] (c) plin, in.ne, (o) plin, ène, (e) plin, plinte |
G100 |
pleurer |
[v] tchoûler, (c) braîre, (o) brére, (e) plorer |
G100 |
pleurnicher |
[v] tchoûler, pîler |
G100 |
pleuvoir |
[v] ploûre, (o) pieûre |
G100 |
plier |
[v] ployî, (c) plèyî, ployî |
G100 |
plisser (se) |
[v] (e-c) si plissî, (o) s’ plissî, (e) si pleûtî, (o) s’ créncayî |
G100 |
plomb |
[nm] (o-c) plomb, (e) plonk’ |
G100 |
plombier |
[nm] (c) plombî, (e) plonkî, (o) plombier(-zingleûr) |
G100 |
pluie |
[nf] (o-c) plouve, (e-c) plêve |
G100 |
plume |
[nf] 1 (o-e) plome, (c) plume 2 (pour écrire) [nf] pène |
G100 |
plus |
[adv] pus, (e) pus’ |
G100 |
plusieurs |
[pron] plusieûrs, (o-c) mwints, (e-c) saqwants, (o-c) saquants |
G100 |
plutôt |
[adv] (c) pus rade, (o) pus râde, (e) pus vite |
G100 |
poche |
[nf] potche, (o) poche |
G100 |
poêle |
[nm] 1 (chauffage) (o-c) stûve [nf], (e) stoûve 2 [nf] (à frire) [nf] (e-c) pêle, (o) payèle |
G100 |
poème |
[nm] (e) rimê, (o-c) powèsîye [nf], (e) powésèye, (c) powême, (o-c) powin.ne |
G100 |
poésie |
[nf] (o-c) powésîye, (e) powésèye |
G100 |
poids |
[nm] pwèd |
G100 |
poignée |
[nf] (o-c) pougnîye, (e) pougnèye |
G100 |
poil |
[nm] (o-c) pwèl, (o) pwèy, (e) poyèdje [nm] |
G100 |
poilu, e |
[adj] (c) pouyu, ûwe, (e) poyou, owe, (o) pwèlu, ûwe, pwèyu, ûwe |
G100 |
poing |
[nm] (c) pougn, (o) pougne [nf], (e) pogn |
G100 |
point |
[nm] 1 pont, (o) pwint 2 _ de côté : (o) pwint d’ costè, (c) pont (dins l’ costé), (e) pwinte di costé [nf] |
G100 |
pointe |
[nf] ponte, bètchète ; v. extrémité |
G100 |
pointu, e |
[adj] (c) bètchu, ûwe, (e) bètchou, owe, (o-c) pwintu, ûwe |
G100 |
poire |
[nf] (o-c) pwêre, (c) pwâre, (e) peûre |
G100 |
poireau |
[nm] (o-c) poria, (e) porê, (o) porèt |
G100 |
poirier |
[nm] (o-c) pwêrî, (c) pwârî, (e) pérî, peûrî |
G100 |
pois |
[nm] (o-c) pwès, (e) peûs |
G100 |
poison |
[nm] pwèson |
G100 |
poisson |
[nm] (o-c) pèchon, (e) pèhon |
G100 |
poitrine |
[nf] pwètrine |
G100 |
poivre |
[nm] (o-c) pwève, (e) peûve |
G100 |
Policier |
[nm] policier |
G100 |
politesse |
[nf] (c) onêtrèté, (o) onétreutè, (e) ognèsseté, politèsse |
G100 |
poltron, ne |
[adj] couyon, e, (o-c) chitaud, e, (e) hitåd, e |
G100 |
pommade |
[nf] (o) pômâde, (c) pomâde, (e) poumâde |
G100 |
pomme |
[nf] (e-c) pome, (o) peume, pun [nm] _ de terre [nf]: (o-c) canada [nm], (e) crompîre [nf] |
G100 |
pommier |
[nm] (e-c) pomî, (o) peumî, (e) mèlêye [nf] |
G100 |
pompe |
[nf] pompe |
G100 |
ponctuel, le |
[adj] (au repas) (c) aeûré, éye, (e) aeûré, êye, (o) aeûrè, éye |
G100 |
pondre |
[v] (e-c) ponre, (o) punre |
G100 |
porc |
[nm] (o-c) pourcia, (e) pourcê, (o) pourcha |
G100 |
porcelaine |
[nf] (e-c) pôrçulin.ne, (o) porcèlin.ne |
G100 |
portant, e |
[expr] être bien _ : (c) ièsse bin pwârtant, e, (e) èsse bin pwèrtant, e, (o) ièsse bén portant, e |
G100 |
porte |
[nf] 1 (de maison) (o-c) uch [nm], (e) ouh [nm] 2 (grande porte (grange, garage, ville…)) (c) pwate, (e) pwète, (o) pôrte |
G100 |
portefeuille |
[mn] (o) pôrtèfeuye, (e) pôrtèfeûye, (c) pôrtèfouye |
G100 |
porte-monnaie |
[nm] housse [nf], (o) pôrte-manoye, (e) pôr-manôye, (c) pwate-manôye |
G100 |
porter |
[v] (c) pwârter, (e) pwèrter, (o) pôrter |
G100 |
portrait |
[nm] (c) pôrtraît, (e) pôrtrêt, (o) pôrtrét |
G100 |
posséder |
[v] (e) posséder ; v. avoir |
G100 |
possible |
[adj] possibe |
G100 |
poste |
[nf-nm] posse |
G100 |
postérieur, e |
[nm-adj] (e-c) drî, (o) d(è)rî, (e) [adj] drîtrin, in.ne |
G100 |
pot |
[nm] pot, (c) posson |
G100 |
potager |
[nm] (e-c) corti, (o) courti, (e) cotehê ; v. jardin |
G100 |
poteau |
[nm] (o) potia, (c) postia, (e) på |
G100 |
pou |
[n m] (o-c) pû, (e) piou |
G100 |
poubelle |
[nf] batch; on peut préciser: (o) batch à ‘l bèrnate, (c) batch aus miséres, (e) batch ås crasses |
G100 |
pouce |
[nm] (e-c) pôce, (o) pouce |
G100 |
poudre |
[nf] 1 (en général) poûde 2 (explosif) [nf] poûre |
G100 |
poulailler |
[nm] (e-c) poli, (o) poulî |
G100 |
poule |
[nf] 1 (e-c) poye, (o-c) pouye 2 _ d’eau [nf]: (e-c) paye d’êwe, (c) po(u)ye d’ êwe, (o) pouye d’eûwe |
G100 |
pouls |
[nm] (e-c) pôs’, (o) poûs’ |
G100 |
poumon |
[nm] (o-c) peûmon, (e) poûmon |
G100 |
poupée |
[nf] (e) pope, (c) poupe, (o) poupène |
G100 |
pour |
[prép] (e-c) po, (o) pou |
G100 |
pourboire |
[nm] (e-c) dringuèle, (o) drénguèye |
G100 |
pourquoi |
[adv-conj] (e-c) poqwè, d’ où vint, (o) pouqwè, d’ ‘yu vént d’ où vint / d’ ‘yu vént? : pour quelle(s) raison(s) ? |
G100 |
pourrir |
[v] poûri ; v. moisir |
G100 |
poursuivre |
[v] (e-c) porsûre, (o) pourchûre, couri après, (c) couru après, (e) cori après |
G100 |
pousser |
[v] (e) tchoûkî, (c) tchôkî, (o-c) bourer, (o-c) poûssf, (e-c) bouter |
G100 |
poussière |
[nf] (e) poûssîre, (c) poûssêre, (o) poussière |
G100 |
poussin |
[nm] (e-c) poyon, (o-c) pouyon |
G100 |
poutre |
[nf] (o-c) sômî, (e) soûmî |
G100 |
pouvoir |
[nm] (o-c) pouvwêr, (e) pouvwêr |
G100 |
pouvoir |
[v] (c) p(o)lu, (o) poulu, (e) poleûr, (o) pouvwêr |
G100 |
pratique |
[adj] (e) ahèssâve, (c) ayèssauve, (o-c) pratike, (o) facile, (e) djinti, èye |
G100 |
pré |
[nm] pré, (c) pachi, (o) pachî, (e) wêde [nf]; v. pâture |
G100 |
précaution |
[nf] précaucion |
G100 |
précéder |
[v] (o) v(è)ni pa d’vant, (c) v(i)nu pa d’vant, (e) v(i)ni d’vant |
G100 |
prêcher |
[v] prétchî |
G100 |
précieux, euse |
[adj] (e) valureûs, e, (o) précieûs, e ; v. cher |
G100 |
précipitamment |
[adv] rouf-rouf, à l’ vole, (o) à ‘l dadâye, (c) à dadaye, (e) reût-à-bale |
G100 |
préférer |
[v] (o-c) in.mer mia, (e) in.mer mî, (o) awè mieu |
G100 |
préjugé |
[nm] (c) sote crwèyance, (o) sote crwèyince, (e) sote crèyince |
G100 |
premier, ière |
[adj] (e) prumî, îre, (c) prumî, êre, (o) preumî, ière |
G100 |
premièrement |
[adv] (e-c) prumîremint, (o) preumîremint, au preume |
G100 |
prendre |
[v] prinde |
G100 |
prénom |
[nm] (o-c) no d’ batème, (e-c) nom d’ batème, (e) p(i)tit no(m), (o) p(è)tit no(m), (c) p(i)tit nom |
G100 |
préoccupé, e |
[adj] (o) trècassè, éye, (c) tracassé, éye, amarvoyî, îye, (e) toûrmèté, êye |
G100 |
préparer |
[v] aprèster, apontyî |
G100 |
près |
[prep] _de : (o-c) d(i)lé, (e) ad’lé ; v. contre |
G100 |
présage |
[nm] (e) sène, (o-c) sine |
G100 |
présent, e |
[nm-adj] présint, e |
G100 |
présenter |
[v] présinter |
G100 |
président |
[n] présidint |
G100 |
presque |
[adv] (c) quausu, (e) quåsi, (c) quausumint, (o) quasimint, (e) quåsîmint, (o-c) d’ abôrd |
G100 |
pressentir |
[v] prèssinti, (c) sinte |
G100 |
presser |
[v] (e-c) presser, (o) prèssî ; v. dépêcher (se) |
G100 |
prêt |
[nm] (c) prustadje, (o) prèstâdje, (e) prèt |
G100 |
prêt, e |
[adj] (o-c) près’, sse, (e-c) prèt’, te |
G100 |
prétentieux, se |
[adj] prétincieûs, e, grandiveûs, e, (o) trop d’ gueûye |
G100 |
prêter |
[v] (e-c) pruster, (o) prèster |
G100 |
prêtre |
[nm] curé, (o) curè, (e) priyèsse, (o) prête |
G100 |
preuve |
[nf] (o-c) preûve, (e) prouve |
G100 |
prévoir |
[v] (e-c) aviser, (o) vîr pus lon, (c) vèy pus lon |
G100 |
prier |
[v] priyî |
G100 |
prière |
[nf] (o-c) pâtêr [nf], (e) priyîre, (o) priyêre, (c) priyére |
G100 |
primevère |
[nf] (c) brôye-di-tchèt, (o) braye-di-tchat, (e) clédiè [nm] |
G100 |
printemps |
[nm] (e-c) prétimps, (o-c) bon timps, (o) mârs’, (c) maus’ |
G100 |
prison |
[nf] (o-c) prîjon, (e) prîhon, (o-c) gayole, (e) gayoûle |
G100 |
prisonnier, ière |
[nm] (c) prijenî, îre, (o) prij(o)nî, îre, (e) prizonîr, e |
G100 |
prix |
[nm] pris |
G100 |
probable |
[adj] (o-c) probâbe, (e) probåbe |
G100 |
procession |
[nf] (e-c) porcèssion, (o) pôrcèssion |
G100 |
proche |
[adj] (e-c) djondant, e, (e-c) tot près, (o) tout près ; v. près, loin |
G100 |
prodigue |
[adj] (o) brichôdeûs, e, (c) fûrleûs, e, (c) poûjaud, e, (e) prodigue ; v. gaspiller |
G100 |
produire |
[v] (e-c) d(i)ner, (o-c) d(o)ner; v. faire |
G100 |
professeur |
[nm] professeûr, (c) madjustêre |
G100 |
profit |
[nm] profit, (c) gangnadje, (o) gangnâdje, (e) gangnèdje, (o-c) rintréye, (e) rintrêye |
G100 |
profond, e |
[adj] pârfond, e, (o) pèrfond, e, (o-c) fond, e |
G100 |
profusion |
[loc] à _ : à make, à bèrwètes, (e) timpèsse |
G100 |
projet |
[nm] (e) projèt ; v. idée, plan |
G100 |
promenade |
[nf] (e) porminåde, (c) porminâde, pormwinrnâde, (o) pourmènâde ; v. tour |
G100 |
promener (se) |
[v] (e-c) si porminer, (o) s’ pourmèner, (c) si pormwinrner |
G100 |
promeneur, euse |
[n] (e-c) pormineû, se, (o) pourmèneû, se, (c) pormwinrneû, se |
G100 |
promettre |
[v] promète |
G100 |
propre |
[adj] (e-c) nèt, e, (o) nèt’, te, (e-c) prôpe, (o) prope |
G100 |
propreté |
[nf] (e) nètisté, (e-c) prôprèté, (o) proprèté |
G100 |
propriétaire |
[n] (c) prôpiètaîre, (e) prôpiètêre, (o) propiètére |
G100 |
protéger |
[v] garanti, (e) prôtèdjî ; v. envelopper, soutenir, défendre |
G100 |
protester |
[v] (e) protèster, (o) s’ èrbèler, rouscayî |
G100 |
prouver |
[v] (e) prover, (o) fé l’ preûve, (c) diner lès preûves ; v. montrer |
G100 |
provenir |
[v] (o-e) proveni, (c) provenu |
G100 |
proverbe |
[nm] (e-c) spot, (o-c) rim’-ram’, (o) rébus’ |
G100 |
province |
[nf] province |
G100 |
provision |
[nf] amonicion, (e-c) porvûzion |
G100 |
provoquer |
[v] (quelqu’un) (o-c) cachî misére à, (e) qwèri misére à |
G100 |
prudence |
[nf] prudence |
G100 |
prudent, e |
[adj] (c) avisant, e, (e) prudent, e, (c) précaucionant, e, (o) précaucioneûs, e, (o) qui s’ dèmèfîye, qui wéte à li |
G100 |
prune |
[nf] (c) pron.ne [nm], (o) prône [nm], (e) preune [nm], (c) bioke, (e-c) biloke, (o) buloke |
G100 |
prunelle |
[nf] (fruit) (e-c) purnale, (o) pèrnèle |
G100 |
puer |
[v] (o-c) puwer, (e) flêrî, (c) flêrer, (o) sinte mwés |
G100 |
puis |
[adv] adon, (e) adon-pwis ; v. après |
G100 |
puiser |
[v] (c) poûjî, (e) poûhî, (o) pûjî |
G100 |
puisque |
[conj] pusqui |
G100 |
puissance |
[nf] (c) fwace, (e) fwèce, (o) force |
G100 |
puits |
[nm] pus’ |
G100 |
punir |
[v] pûni |
G100 |
pur, e |
[adj] (e) peur, e, (c) pur, e, (o) pûr, e |
G100 |
purger |
[v] (o-c) purdjî, (e) prudjî |
G100 |
purin |
[nm] (o-c) bigau, (e) bigå , pissène, (o) pûria |
G100 |
putois |
[nm] (o) fichau, (c) vèchau, (e) wihå |
G100 |
- walon
- langue
- jènèrâlités
- grammére jènèrâle walone
- introdwîjadje – introduction
- nom
- ârtike – article
- addjèctif qualificatif – adjectif qualificatif
- addjèctif pronominâl – adjectif pronominal
- pronom
- vêrbe – verbe
- 7 advêrbe – adverbe
- 8 prépôsicion – préposition
- Comparatisme
- Prépositions principales
- Préposition de lieu
- Préposition de temps
- Préposition d’origine
- Préposition de cause
- Préposition de but et de conséquence
- Préposition de moyen
- Préposition de relation
- Préposition d’accompagnement
- Préposition de passage
- Préposition d’approximation
- Préposition de restriction
- Préposition de quantité
- Préposition de caractérisation
- Préposition de matière
- Remarques
- 9 conjoncsion – conjonction
- 10 intèrjècsion – interjection
- 11 bibliyografîye – bibliographie
- 12 indècs’ – index
- dicsionaîre jènèrâl
- li walon, one langue – le wallon, une langue
- ôrtografîye
- unifiadje
- walon – 100 ôtès langues
- varia
- culture
- èspace & toponimîye
- timps & histwêre
- crèyativité
- lingwistike
- ârtistike
- sociâle
- danses
- folklôre
- mindji èt bwâre
- pèrsonadjes tipikes
- monumints
- passemints d’ timps
- rilijion
- patrimwin.ne culturél do sûd dè l’ Bèljike
- 253 comunes
- Aiseau-Presles / Aujau-Prêle
- Amay / Ama
- Andenne / Andène
- Anderlues / Andèrlûwe
- Anhée / An.yéye
- Ans / Ans’
- Anthisnes / Antène
- Antoing / Antwon
- Arlon / Arel
- Assesse / Assèsse
- Ath / Ât’
- Attert / Attert
- Aubange / Éibeng
- Aubel / Åbe
- Awans / Awon
- Aywaille / Êwèye
- Baelen / Båle
- Bassenge / Bassindje
- Bastogne
- Beaumont / Biaumont
- Beauraing / Biarin
- Beauvechain / Bauvètchén
- Beloeil / Beuleul
- Bercheux / Bêrtcheû
- Berloz / Bièrlô
- Bernissart / Bèrnissât
- Bertogne / Bièrtogne
- Bertrix / Bèrtrè
- Beyne-Heusay / Bin.ne-Heûsê
- Bièvre / Bîve
- Binche / Binche
- Blégny / Blègné
- Bouillon / Bouyon
- Boussu / Boussu
- Braine-l’Alleud / Brin.ne-l’-Alieu
- Braine-le-Château / Brin.ne-Chatau
- Braine-le-Comte / Brin.ne
- Braives / Brêve
- Brugelette / Brujelète
- Brunehaut / Brun.neo
- Burdinne / Beûrdéne
- Celles / Chèle
- Cerfontaine / Cèrfontène
- Chapelle-lez-Herlaimont / Èl Tchapèle
- Charleroi / Châlèrwè
- Chastre / Tchausse
- Châtelet / Tchèslèt
- Chaudfontaine / Tchaufontin.ne
- Chaumont-Gistoux / Tchaumont-Djistou
- Chièvres / Chieuve
- Chimay / Chimê
- Chiny / Tchini
- Ciney / Cînè
- Clavier / Clavîr
- Colfontaine / Colfontène
- Comblain / Comblin
- Comines-Warneton / Comène-Warneuton
- Courcelles / Coûrcèle
- Court-Saint-Etienne / Coût
- Couvin / Couvin
- Crisnée / Cruchenêye
- Dalhem / Dålèm
- Daverdisse / Davedisse
- Dinant / Dinant
- Dison / Dîson
- Doische / Dwèche
- Donceel / Doncél
- Dour / Doû
- Durbuy / Dèrbu
- Ecaussinnes / Scaucène
- Eghezée / Inguèzéye
- Ellezelles / à L’zîle
- Enghien / Inguî
- Engis / Indji
- Erezée / Èrèzé
- Erquelinnes / Èrkèlène
- Esneux / Èsneû
- Estaimpuis / Ètimpuch
- Estinnes / L’ Èstène
- Etalle / Ètaule
- Faimes / Fême
- Farciennes / Faurcène
- Fauvillers / Fêviè
- Fernelmont / Fèrnêmont
- Ferrières / Fèrîre
- Fexhe-le-Haut-Clocher / Fèhe
- Flémalle / Flémâle
- Fléron / Fléron
- Fleurus / Fleûru
- Flobecq / Flôbèk
- Floreffe / Florèfe
- Florennes / Florène
- Florenville / Floravile
- Fontaine-l’Evêque / Fontène
- Fosses-la-Ville / Fosse
- Frameries / Framerîye
- Frasnes-lez-Anvaing / Frêne
- Froidchapelle / Fritchapèle
- Gedinne / Djèdène
- Geer / Djêr
- Gembloux / Djiblou
- Genappe / Gngnape
- Gerpinnes / Djèrpène
- Gesves / Djêve
- Gouvy / Goûvi
- Grâce-Hollogne / Grâce-Hologne
- Grez-Doiceau / Gré-Dwècha
- Habay / Habâ
- Hamoir / Hamwêr
- Hamois / Hamwès
- Ham-sur-Heure-Nalinnes / Èl Bourk
- Hannut / Haneut
- Hastière / Hastîre
- Havelange / Havelondje
- Hélécine / Hélècëne
- Hensies / Hinzî
- Herbeumont / Harbûmont
- Héron / Héron
- Herstal / Hèsta
- Herve / Hêve
- Honnelles / Honèle
- Hotton / Houton
- Houffalize / Houfalîje
- Houyet / Houyèt
- Huy / Hu
- Incourt / Incout
- Ittre / Ite
- Jalhay / Djalhê
- Jemeppe-sur-Sambre / Dj’meupe
- Jodoigne / Djodogne
- Juprelle / Djouprèle
- Jurbise / Djurbîse
- La Bruyère / Li Brouwêre
- La Calamine / Kelmis
- La Louvière / Èl Louviére
- La Roche-en-Ardenne / Lu Rotche
- Lasne / Lane
- Le Roeulx / Èl Rû
- Léglise / L’ Èglîje
- Lens / Lins’
- Les Bons Villers/Lès Bons Vilés
- Lessines / à L’ssine
- Leuze-en-Hainaut / Leûze
- Libin / Lîbin
- Libramont-Chevigny / Lîbraumont
- Liège / Lîdje
- Lierneux / Lièrneû
- Limbourg / Limbôr
- Lincent / Lîsin
- Lobbes / Lobe
- Malmedy / Mâmedi
- Manage / Manâdje
- Manhay / Man’hê
- Marche-en-Famenne / Mautche
- Marchin / Mårcin
- Martelange / Martel
- Meix-devant-Virton / Lu Méych
- Merbes-le-Château / Mèrpe-Chatau
- Messancy / Miezeg
- Mettet / M’tèt
- Modave / Modåve
- Momignies / Momegnîye
- Mons / Mont
- Mont-de-l’Enclus / Mont-d’-Inclu
- Montigny-le-Tilleul / Montegnî
- Mont-Saint-Guibert / Mont-Sint-Guëbêrt
- Morlanwelz / Marlan.wè
- Mouscron / Moucron
- Musson / M’sson
- Namur / Nameur
- Nandrin / Nandrin
- Nassogne / Nassogne
- Neufchâteau / Lu Tchèstê
- Neupré / Li Noû-Pré
- Nivelles / Nivèle
- Ohey / Oè
- Olne / Ône
- Onhaye / On.aye
- Oreye / Orêye
- Orp-Jauche / Ôr-Djauce
- Ottignies / Oknî
- Ouffet / Oufèt
- Oupeye / Oûpêye
- Paliseul / Palijû
- Pecq / Pèk
- Pepinster / Pèpéstêr
- Péruwelz / Piérwé
- Perwez / Pèrwé
- Philippeville / Flipevile
- Plombières / Bleiberg
- Pont-à-Celles / Pont-à-Cèle
- Profondeville / Pârfonde-Vîye
- Quaregnon / Quaregnon
- Quévy / Quévi
- Quiévrain / Quièvrin
- Ramillies / Ramiéye
- Rebecq / R’bèk
- Remicourt / Rémicoût
- Rendeux / Rindeu
- Rixensart / Ricsinsaut
- Rochefort / Rotchefwârt
- Rouvroy / Rouvrwa
- Rumes / Rème
- Sainte-Ode / Sinte-Ôde
- Saint-Georges-sur-Meuse / Sint-Djwêr
- Saint-Ghislain / Sint-Guilin
- Saint-Hubert / Sint-Hubêrt / o Bork
- Saint-Léger / Siét-L’djî
- Saint-Nicolas / Sint-Nicolêy
- Sambreville / Sambevile
- Seneffe / Snèfe
- Seraing / Sèrè
- Silly / Chli
- Sivry-Rance / Cheuvri-Rance
- Soignies / Sougnî
- Sombreffe / Sombrèfe
- Soumagne / Soûmagne
- Spa / Spå
- Sprimont / Sprimont
- Stavelot / Stâveleû
- Stoumont / Stoumont
- Tellin / Tèlin
- Tenneville / T’nîvèye
- Theux / Teû
- Thimister-Clermont / Timistêr-Clérmôt
- Thuin / Twin
- Tinlot / Tinlot
- Tintigny / Tintenî
- Tournai / Tournè
- Trois-Ponts / Lu Treûs-Ponts
- Trooz / Lu Trau
- Tubize / Tubize
- Vaux-sur-Sûre / Vâ
- Verlaine / Vèrlin.ne
- Verviers / Vèrvî
- Vielsalm / Lu Vî-Sâm
- Villers-la-Ville / L’ Abi
- Villers-le-Bouillet / Vélé-l’-Boulèt
- Viroinval / Virwinvau
- Virton / Virtan
- Visé / Vïsé
- Vresse-sur-Semois / Vrèsse
- Waimes / Wéme
- Walcourt / Walcoût
- Walhain / Walin
- Wanze / Wonze
- Waremme / Warème
- Wasseiges / Wasèdje
- Waterloo / Watèrlo
- Wavre / Auve
- Welkenraedt / Wällekete
- Wellin / Wèlin
- Yvoir / Uwâr
- 2 viladjes tipikes
- 253 comunes
- activités
- ègadjemint
- langue
- gaumès
- picârd
- champènwès